Still shaking, nothing reconciled...

Pokus o nějaké psychologické metody aneb Události posledních dnů

28. března 2011 v 22:19 | Jane Ensslin |  Každodenní kecy
Měla dost dobrého kamaráda. On jí říkal, že s ní chce chodit a že jí miluje (a dokonce že jí bude milovat navždy), ale ona mu vysvětlila, že bude lepší, když budou nejlepší kamarádi. (I když dodala jeden ze svých typických komentářů - "Ale nejlepší kámoši se snad můžou líbat, ne?") On ji po tom párkrát pozval na kafe, ale nakonec to (jak podvědomě očekávala) spadlo do stereotypu. Prostě už ty schůzky byly nudné, protože vypadaly všechny stejně. A byly čím dál méně často, až ji jednou přestal každý den uhánět, jestli má čas. A jí to trochu vadilo, i když samozřejmě nedala nic znát.


Někdy tou dobou se o ni ale začal zajímat jeho dlouholetý nepřítel. Tedy ne nijak zvlášť, ale začal s ní prostě občas mluvit, cože předtím nedělal. Ona si řekla, že se pokusí ho "jen tak z hecu" sbalit. (Hlavně hrozně záviděla jeho kamarádce jejich partu kaamrádů, ve které byla jedinou holkou.) Ale pak ji jednou zval do kina (tedy s těmi jeho kamarády) a... Ona začala pochybovat, "kdo tu koho vlastně balí".

Pak ale přišla do školy a čekalo ji trochu zklamání. On s ní zase nepromluvil (tedy přesněji řečeno ani jeden z nich s ní ani nepromluvil) a navíc se dozvěděla od své kamarádky dost výsměšným způsobem, že ji zval taky a že zval asi všechny ze třídy.


Odosobnění, depersonizace, nebo jak se tomu říká, prý pomáhá při zapomínání na nepříjemné události. I když mám pořád dobrou náladu - třeba kvůli tomu, že jsem potkala toho náckovského pozéra ("na prvním místě je pro mě ideologie zvaná křesťanství. Na druhém místě se řadím ke sparťanským hooligans a na třetím místě jsem taky tak trochu nácek") a dokázala ho sama od sebe, jako první, pozdravit. Nebo kvůli tomu, že už mám vymyšlený název pro kapelu a dokonce i první píseň. A že se mé budoucí spoluhráčce ta píseň líbí!


 


Komentáře

1 ^^Yuminka^^ | Web | 28. března 2011 v 22:21 | Reagovat

Máš pěkný dess

2 virtualni-mestecko-doll | Web | 28. března 2011 v 22:21 | Reagovat

Ahoj..Určitě zajdi na můj blog..Je to virtuální město..Určitě se budeš bavit :)
blog: http://virtualni-mestecko-doll.blog.cz/

3 Ta, co zatím nemá vymyšlenou přezdívku | Web | 29. března 2011 v 19:42 | Reagovat

Už těšim, až vymyslíme tu reggae/ punk verzi tý písničky. :D
(Už vim, jakou písničku se na kytaru budu učit jako jednu z prvních)

4 Ta, co zatím nemá vymyšlenou přezdívku | Web | 29. března 2011 v 19:43 | Reagovat

*Už se těšim :D

5 Jane | Web | 29. března 2011 v 19:44 | Reagovat

[3]: Jo, podle toho filmu vypadá jednoduše. Já se taky těšim, ani nevíš jak! (Ještě teď mě bolí v krku, jak jsem to dneska zpívala...)

6 Blé | Web | 29. března 2011 v 20:11 | Reagovat

trošku mi to připomíná: "přejela jsem svého kluka parním válcem"
Lidský vztahy jsou hrozně komplikovaný. hlavně když jde o tu sračku jménem láska. Můj ´milý´ je teď nemocen a už jsem nějakou chvíli neviděla a je mi suprově. teda pokud jde o tohle. A co mi přijde zajímavý, je to, že mi připadá, že mi najednou všichni (kluci), teda většina ,dobrá.. tak jenom více jedinců u kterých bych to nečekala, projevuje jakousi ´přízeň´.. a dokonce chtí vždycky sedět vedle mě a dokonce se semnou i baví a smějou se když jim řeknu že smrdí  ,nebo tak :D pokud jde o projev náklonosti mám velmi osobitý styl, teda aslepoň takhle to ten jeden okomentoval.. no nic se zase rozkecávám u těhle sračkách, přitom já tohlevážně nerada řešim.. :/
jinak vy budete mít kapelu nebo tak něco? heh tak buhe určitě lepší než ta naše.. už jen protože já tu naši kapelu neberu vážně. Já tam jsem asi jako bicmanka (? ..už ani nevim) každopně mám bubínek... a "zpívám" respektive řvu chraplákem ( o tomhle zbytek "kapely" neví :D) časti depresivních textů... myslím že se rozpadneme.. :)

7 Jane | Web | 29. března 2011 v 20:14 | Reagovat

[6]: Depresivní texty? To nikdy! Vždyť od čeho je tu hudba, aby lidi podpořila, ne? Já jsem vždycky chtěla zpívat, a taky budu... Víš, v té naší "kapele" jsme zatím dvě a ani jedna z nás neumí na žádný hudební nástroj. Ale nevadí, jsme zpěvačka a kytaristka, i když ona neumí na kytaru a já neumím zpívat :D

8 Xan[AX] | Web | 31. března 2011 v 16:02 | Reagovat

citát v menu od Dalajlámy zaujal :) pěkný blog.

9 Blé | Web | 31. března 2011 v 17:32 | Reagovat

[7]: já chtěla taky něco víc veselýho, ale otimistickej textovej materiál nikdo nemá, takže zbyli jen nějaký básničky od naší zpěvačky. a stejnak jsem se ostatním z "kapely" dneska přiznala že je mi ta a kapela u prdele :D a kytarista byla stejného názoru, takže myslím že jsme se rozpadli.. ale přiznám, že tahleta kapela vydržela ze všech nedýl ze všech mých kapel a už z toho důvodu má nějakej muj obdiv (nebo tak něco) jinak těhle dvojčlených kapel jsem měla snad milión :D

10 Jane | Web | 2. dubna 2011 v 14:30 | Reagovat

[8]: Děkuju.

11 Ormi | Web | 3. dubna 2011 v 11:42 | Reagovat

zajimavý...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.