Still shaking, nothing reconciled...

Autorita

19. října 2010 v 21:58 | Jane |  Naučný slovník
Je tu první díl mého "naučného slovníku". Začínáme od písmenka A. Jedním ze slov začínajících na A, která mě napadnou, je právě autorita. Nevím vlastně proč. Možná proto, že je to jedna z věcí, které tak strašně, strašně nesnáším.


A
Autorita je pro mne vlastně vynucený respekt. Jenže vtip je právě v tom, že to, aby vás někdo skutečně respektoval, si vynutit nelze. Někdo respekt zaměňuje se strachem, ale když se někoho bojíte, není to totéž jako když někoho skutečně respektujete.

Autorita vám zamezuje v tom, abyste se k lidem chovali stejně jako oni k vám. Různými zákazy, příkazy, výhrůžkami, tresty. Jenže respektovat by se lidi měli proto, že chtějí a že je to správné, a ne z donucení, protože to pak není opravdové respektování nýbrž strach a/nebo konformismus.

Pokoušela jsem se na to podívat i z druhé strany. Je mi samozřejmě jasné, že kdyby zde nebyly žádné autority, žádné zákony, a tak dále, vyskytli by se lidé, kteří by toho zneužívali (ale pak by bylo na ostatních, aby tyhle lidi odkázali do patřičných mezí) nebo lidé, kteří by se tou autoritou snažili stát (a na to platí totéž). Každý má právo na vlastní názor, ale jen dokud jím nezačne omezovat jiného.

Jediná autorita, kterou je logické uznávat je přirozená autorita. Když někoho všichni respektují a váží si ho, a ne proto, že by jim sliboval nesplnitelné, nebo jim vyhrožoval, ale proto, že je to dobrý člověk. Ale proč by se tomu pak mělo říkat tak ohavným slovem...
 


Komentáře

1 Christina | Web | 21. října 2010 v 18:29 | Reagovat

Ono to je na typu člověka, to pozoruji třeba na učitelích, někdo tu autoritu a respekt má a někdo ne, ikdyž dává jednu poznámku zadruhou, vyhrožuje že půjde za ředitelem a nakonec to i udělá, tu autoritu si prostě nezíská..

2 Jane | Web | 21. října 2010 v 19:17 | Reagovat

[1]: No o tom to je, to je ta autorita přirozená... A výhrůžkama a trestama se vynutit nedá...

3 Blé | 21. října 2010 v 19:23 | Reagovat

[2]: to mi připomíná učitelku na matiku. vždycky na nás křičí a nadává a já si potají hihňám :D

4 haf | Web | 21. října 2010 v 21:15 | Reagovat

[3]: To má dobrý, když se jí hihňáš potají. My jsme na základce měli češtinářku, která nás vůbec nebyla schopná zvládnout. Je pravda, že jsme byli nejhorší třída na škole, ale ona nezvládala ani jiné třídy. Ona třeba psala na tabuli a ti debilové z mé bývalé třídy po ní začali papírky. Ona se otočila a začala na ně řvát. Oni se jí začali smát a myslím, že po ní ty papírky házeli dál (už si to přesně nepamatuju). Kolikrát si na nás byla stěžovat u ředitele, ale ten s tím nic nenadělal. Fakt-zlatá rákoska. Ta by je možná zkrotila. Nejsem nějaká sadistka, ale někteří mladí by fakt ve škole zasloužili dostat od učitelů pár facek.

5 Natalie "pappy" Simonon (6655321) | Web | 30. října 2010 v 10:28 | Reagovat

to si povedala velmi pekne...nervy drásajúce je : ako možeš tak pekne povedat tak hubu-narážajúcu vec??? :)

6 Lucy | Web | 13. listopadu 2010 v 22:45 | Reagovat

v kolektivu jsou občas autority potřeba, protože jinak by se nedalo nic organizovat a tak. Ale já jsem trochu tvrdohlavá, takže autority moc ráda nemám.. a často se štěknem:D

7 Jane | Web | 13. listopadu 2010 v 23:41 | Reagovat

[5]: Děkuju :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.