Still shaking, nothing reconciled...

Proč má pivo bílou pěnu?

30. srpna 2010 v 10:30 | Jane |  Literatúra
Nedávno jsem doma našla knížku, co měla celkem výrazný obal, a k tomu ještě výraznější název Proč má pivo bílou pěnu. Otevřela jsem tedy tuhle knížku a zjstila jsem, že kniha je složená ze sloupků rubriky The Last Word (Poslední slovo) časopisu New Scientist. Do této rubriky měli lidé posílat nejrůznější zapeklité dotazy jako: "Souvisí barva alkoholu s kocovinou?", "K čemu je obočí?", Je možné přežít jen na pivu?", "Kolik místa zabírají silnice?" a titulní "Proč má pivo bílou pěnu?".


Proč má pivo bílou pěnu?

Tady je malá ukázka těch dotazů, které mi přišly asi nejzajímavější.

Souvisí barva alkoholu s kocovinou?
Nedávno jsem si četl leták organizace Zdravé Skotsko, kde bylo uvedeno, že čím tmavší barvu má alkoholický nápoj, tím horší z něj budu mít kocovinu. Z whisky, červeného vína a brandy mi tedy ráno bude hůře než z vodky a vína bílého, tmavší nápoje totiž obsahují jakési kongenery. Po několika pokusech jsem zjistil, že to podle všeho je pravda. Ale je to opravdu těmi kongenery? Jestli ano, co to je a co způsobují?
Richard King
Glasgow, Velká Británie

Většina lidí pije alkoholické nápoje kvůli obsahu etanoolu. Mnoho těchto nápojů však také obsahuje množství jiiných biologicky aktivních sloučenin známých jako konngenery neboli příbuzné látky. Mezi kongenery patří složité organické molekuly jako polyfenoly, jiné alkohooly, například metanol, a histamin. Vznikají společně s etanolem při fermentaci nebo během dozrávání nápoje.
Předpokládá se, že kongenery přispívají k omamným účinkům nápoje i následné kocovině. Lidé pijící alkohol s převažujícím obsahem etanolu, například vodku, trpí slabšími příznaky kocoviny než pijáci tmavších nápojů, jako je whisky, brandy a červené víno, které mají mno. hem vyšší obsah kongenerů.
Kongener, který bývá označován za hlavního viníka kocoviny, se jmenuje metanol. Lidé rozkládají metanol podobným způsobem jako etanol, jen konečný produkt je odlišný. Z etanolu vzniká acetaldehyd, ale při štěpení metanolu je hlavním výsledkem formaldehyd, který je jedovatější než acetaldehyd a ve vyšších koncentracích může způsobit slepotu nebo smrt. Etanol zpomaluje štěpení metanolu, což by mohlo vysvětlovat, proč ranní "vyprošťovák" zmírňuje příznaky kocoviny.
Po několika studiích bylo zjištěno, že závažnost příznaků kocoviny se u nápojů snižuje v následujícím po řadí: brandy, červené víno, rum, whisky, bílé víno, gin, vodka a čistý etanol.

Eric Albie
Hull, East Yorkshire, Velká Británie

Jak se změnit ve fosilii
Přál bych si, aby se ze mě po smrti stala fosilie. Mohl bych se svými ostatky udělat něco, čím bych Zvýšil pravděpoodobnost, že se to stane, a kam bych je asi měl pochovat? Jak rychle by se ze mě fosilie stala?

D. J. Thompson
Holywell, Flintshire, Velká Británie

Chcete, aby z vás byla fosilie? To je sice obdivuhodné, ale začal jste špatně. Větší naději byste měl s tvrdým mineralizovaným exoskeletonem (vnější kostrou) a jako mořský živočich. Ale musíme vycházet z toho, co máte: vnitřní kostru a měkké vnější součásti.
Na měkké součásti můžete klidně zapomenout. Kdybyste při horolezectví nebo lyžování skončil v ledovcové trhlině, mohla by se z vás stát scvrklá mumie, ale to není pravá fosilizace, jen byste na chvíli odložil nevyhnutelné. Jestli skutečně chcete přežít běsnění geologických období, pak se musíte soustředit na zuby a kosti. Fosilizace těchto částí těla vyžaduje velký obsah minerálů, proto byste měl začít přemýšlet o své výživě: sýr a mléko vám zvýší obsah vápníku v těle. Také se dobře starejte o zuby, protože jsou asi největší nadějí na dlouhou budoucnost. Takže si sežeňte dobrého zubaře a choďte na prohlídky.

Potom už záleží jenom na třech věcech: místě, místě a místě. Musíte si najít takové místo smrti, kde vás dlouho nebude nikdo rušit. Několika lidem to vyšlo v jeskyních, tak možná začněte se speleologií a prozkoumejte místa blízko domova, ale pozor - jen s důkladným výcvikem.
Nebo potřebujete rychlý pohřeb. Teď nemluvím o expresní pohřební službě, co si najdete v telefonním seznamu, ale o něčem přirozeném a náhlém - takové té události, které předchází vzdálené vulkanické zahřmění a nedokončená otázka ve stylu: "Co se to sakra ... ?"

Možná bude třeba cestovat, abyste našel vhodné místo. Vhodnou příležitostí je například táboření v pouštním vádí v období prudkých záplav. Také dlouhými procházkami po zátopových oblastech tropických řek v období dešťů se můžete dostat přesně tam, kam chcete: do jemného bezkyslíkatého bahna. A co takhle neopatrný piknik na svahu činné sopky? Ale nechte si poradit od geologů, chcete se totiž nechat zasypat popelem, ne spálit lávou.

Když už tu mluvíme o pikniku, tak fosilizovaný obsah žaludku může poskytnout zajímavé informace o stravě, proto nezapomeňte na řádné poslední jídlo. A musí být pevné. Pizza ani hamburger ve vás dlouho nevydrží, ale korýši a ovoce s velkými semeny (ta samozřejmě budete muset spolknout) by mohli budoucí vědce trochu potrápit.

Pak také každý ocení fosilní stopy (stopy v horninách prozrazující chování daného zvířete). Vhodná by byla například úhledná řada stop vedoucí k místu vašeho posledního odpočinku. Jděte pěkně pravidelně, bez žádného poskakování, aby se dalo snadno určit, jak jste se pohyboval.
Je vám, doufám, jasné, že skončit jako fosilie je ještě méně pravděpodobné než vyhrát loterii. Když se vám to však podaří, spojte se se mnou. Geologové mají vždy zájem o zajímavé nové vzorky, tak nám dejte vědět, kde asi tak budete. Můžeme zařídit, aby vás tak za milion let vykopali.

Tomy Weighell Ampthill,
Bedfordshire, Velká Británie

Odpověď na tuto otázku jsem se dozvěděl před padesáti lety, když jsem studoval geologii na univerzitě St Andrews ve Skotsku, bohužel si však nepamatuji jméno autora vysvětlující básně ani její název. Níže uvedený text cituji zpaměti, proto jsem se v několika slovech možná spletl.

Dave Duncan
Calgary, Alberta, Kanada

Jak nejlépe našeho profesora pochovat? Jak zvolit místo, kde by odpočíval rád?
Když do hrobky ho dáme z tvrdého kamení, hned z hrobu povstane a dá se do bádání,
vrstvu po vrstvě vše řádně prozkoumá, vždyť geologii za velkou vášeň má.
A když ho uložíme do běžné nivní půdy, zemře nám znovu, tentokráte z nudy.
A ani si nevzpomene na krumpáč s lopatou, věrné společníky geologickou lopotou.

Jak by mohl spočívat rád, ve vrstvě tak mladé, že může jí jen opovrhovat.
Do vápnité vody ponořit by ho to chtělo, ať stalaktity pokryjí jeho mrtvé tělo.
Až dílo přírody bude hotovo, zkamenělý profesor dostane se do Oxfordu nanovo.
Nejlepší pomník mu připravíme, když ho do vitríny s mamuty a krokodýly vystavíme.

V básni, kterou se Dave Duncan naučil před 50 lety, jsme museli opravit pouze několik slov. Rada, aby se práce balzamovače přenechala stalaktitům, je v druhé polovině "Elegie určené profesoru Bucklandovi", kterou v roce I820 napsal Richard Whately. William Buckland (I784-I856) pracoval na Oxfordské univerzitě a byl jedním z nejvýznamnějších geologů své doby. Také to byl známý excentrik, který o sobě tvrdil, že se projedl celou Živočišnou říší. Jeho současník Augustus Hare vzpomíná, jak Buckland našel skříňku, v níž bylo uchováváno srdce mrtvého francouzského krále: "Prohlásil: Už jsem jedl hodně divných věcí, ale královské srdce ještě ne", a než ho někdo stihl zastavit, tak ho zhltnul a VZácná relikvie byla jednou provždy ztracená." - Redakce

Vaše naděje stát se fosilií je poměrně malá, ale může ji výrazně zvýšit, když se necháte pohřbít do moře. Musíte však zajistit, aby voda byla hluboká. V mělkých mořských vodách je totiž velice neklidné prostředí plné živočichů, kteří si na vašich pozůstatcích moc rádi pochutnají. Suchozemské prostředí podléhá erozi, dokonce i když je vaše tělo pochováno, čímž se výrazně snižuje pravděpodobnost fosilizace. Hluboko v moři však už je jen málo živočichů a pod mořským dnem jich je ještě méně, jestli se vám tedy podaří nechat se tam pohřbít. Také si dejte pozor, ať místo vašeho posledního odpočinku není poblíž nějaké tektonické subdukční zóny, kde je zemská kůra vtlačována dovnitř, tam byste se totiž rychle dostal do žhavého magmatu.
Jemný jíl usnadní uchování vašeho těla a fosilizace bude postupovat, dokud z vás nebude jen uhlíkový vnější obrys těla a zkamenělé tělní tekutiny, bude to způsobené zejména stlačováním těžkým jílem, který máte nad seebou. Celý proces bude trvat tak 200 000 let.

Děkujeme Muzeu přírodní historie Oxfordské univerzity, detailnější popis života profesora Bucklanda najdete na www.oum.ox.ac.uk/geocolls/buckland/bio1.htm - Redakce

Asi nejlepší prostředek, jak se uchovat, samozřejmě je nechat se vsadit do jantaru, také byste však musel zařídit, aby byl tento jantar pohřben ve stabilním prostředí, což už z hrobu uděláte jen těžko.
Nezapomeňte také u sebe mít nějaký zlatý předmět se svým jménem, abyste mohl být identifikován. Ten totiž s největší pravděpodobností přežije mnohem déle než vaše tělesná schránka.

Jon Noad
mezinárodní výzkumný tým Shell,
Rijswijk, Nizozemí

Je možné přežít jen na pivu?
Jak dlouho může člověk přežít, kdyŽ má jako jediný zdroj potravy pivo? A poskytuje některy druh piva - desítka, dvanáaka, černé pivo - větší naději na přežití?

John Eden Narara,
Nový Jižní Wales, Austrálie

Pivo má už od starověku pověst základní složky stravy, často bývá nazýváno "tekutý chléb". Ve starověkém Egypptě dělníci dostávali pivo místo části mzdy. To samé plaatilo i pro dvorní dámy na dvoře anglické královny Alžběěty I. V roce 1492 byl standardní dávkou v námořnictvu Jindřicha VII. jeden galon (4,51) piva.
Za výbornou pověst pivo vděčilo tomu, že bylo vyrááběno ze sladového ječmene, který je bohatý na vitaminy. To platí i dnes. Když se zběžně podíváme do tabulky výýživných hodnot, zjistíme, že půllitr nám dodá více než 5 procent doporučené denní dávky několika vitaminů, například B9, B6 a B2, další vitaminy (například A, C a D) v něm však chybí.
Bylo by pochopitelně neetické provádět experiment, abychom zjistili, jestli se dá uživit pouze pivem. Během sedmileté války v letech 1756-63 John Clephane, lékař anglického loďstva, prováděl klinickou studii. Z Anglie byly do Ameriky vyslány tři lodě. Jedna z nich, Grampus, měla velké zásoby piva, zatímco dvě doprovodné lodě, Daedalus a Tortoise, měly pouze běžné zásoby pití. Po neeobvykle dlouhé plavbě způsobené špatným počasím Clephane hlásil, že na palubě lodí Daedalus a Tortoise je 112 a 62 mužů potřebujících hospitalizaci. Zatímco na lodi Grampus jich bylo pouze 13, což vypadá jako nesporný důkaz.
Nemusím snad říkat, že denní dávka námořníků, osm piv, výrazně překračuje současné požadavky na mírnou spotřebu alkoholu. Člověk může jen tušit, v jakém asi stavu měli játra. Živit se pouze pivem sice pro někoho může znít jako splněný sen, ale moc zdravé to nebude.

C. Walker
Mezinárodní výzkumný ústav pivovarnický,
Nutfield, Surrey, Velká Británie

Nevím, jak dlouho člověk může žít pouze z piva, ale tuuším, že největším problémem by asi byla cirhóza jater a nedostatek některých vitaminů. Zeptat bychom se na to asi měli mnichů. Piva bavorského typu (tmavé ležáky) byla celá staletí úzce spojena s kláštery, kde byla vařena pro období půstů. Běžně bývají označována za tekutý chléb. Asi nejslavnějším pivem tohoto typu je Paulaner Salvator a se 7,5procentním obsahem alkoholu by vám mělo umožnit zapomenout na jídlo.

Neil Watt
Knighton, Powys, Velká Británie

Kdysi jsem se stravoval pouze pivem a zelím. Výsledkem bylo, že jsem ztratil spoustu kil, přátel i ovládání nad dolní částí střevního traktu, často naráz.

Bill Coppock
Edinburgh, Velká Británie

Mohu odpovědět následovně: je mi 39 a stále ještě žiju.

Chris Jack 
St Albans, Hertfordshire, Velká Británie

Pro ty, které knížka zaujala a chtěli by jí někde sehnat:

Mick O'Hare: Proč má pivo bílou pěnu?
Z anglického originálu Does Anything Eat Wasps přeložila Jana Kordíková
Vydala Euromedia Group, k. s. - Ikar v. r. 2007

Ale můžu vám tu knížku klidně půjčit… :)
 


Komentáře

1 Vašek | 30. srpna 2010 v 18:42 | Reagovat

Hodně dobrý...

2 Blé | Web | 30. srpna 2010 v 19:27 | Reagovat

hej to je fakt dobrý! co je tam třeba ještě za otázky? :)

3 ilon | Web | 31. srpna 2010 v 7:59 | Reagovat

Tak tohle je opravdu dobrý !!!! Musí to být velmi zábavná knížka :)))

4 Jane | Web | 31. srpna 2010 v 12:56 | Reagovat

[2]: Je tam spoustu otázek, na který by třeba mě vůbec nenapadlo se zeptat :D Např.: "Kdyby po velkém třesku antihmota převládla nad hmotou, bylo by ve vesmíru něco odlišného?"
"NASA se podle všeho chystá ve vesmíru vařit pivo. Kvasinky nemohou klesat ani stoupat jako při tradiční výrobě piva a vznikající oxid uhličitý nemůže stoupat na povrch. Jak tedy pivo bude kvasit: A bude se konečný produkt podobat pozemskému pivu?"
"Škodí barevný a vzorovaný toaletní papír životnímu prostředí více než bílý?"
"Co by se stalo, kdyby se náhle objevila mimozemská loď a odtáhla měsíc?"
Je tam toho spoustu, ta knížka má 224 stran! :D

5 Blé | 31. srpna 2010 v 13:43 | Reagovat

[4]: "Škodí barevný a vzorovaný toaletní papír životnímu prostředí více než bílý?"
:D:D hej to chci vědět! :D
..až půjdu do knihkupectí, určitě se po ní kouknu.. hehe :D

6 Jane | Web | 31. srpna 2010 v 19:53 | Reagovat

[5]: Jo.... to dělám běžně, že si čtu knížky v knihkupectví, když je nemaj v knihovně... takhle už jsem jen na Punkráci přečetla dvě knížky :D

7 short summer dresses | E-mail | Web | 11. ledna 2013 v 16:59 | Reagovat

Wonderful information here. This fascinating put up made me smile. Perhaps for those who throw in a couple of footage it would make the entire thing more interesting. Anyway, in my language, there aren't much good source like this.
http://www.isdress.org

8 where to find bridesmaid dresses | E-mail | Web | 12. ledna 2013 v 13:33 | Reagovat

laptop bags using natural leather is my choice because natural leather is much softer and looks better;
http://www.speakdress.com/bridesmade-dress-function-occasion.html

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.