Still shaking, nothing reconciled...

Iluze

18. července 2010 v 23:13 | Babsi |  Moje názory a ostatní kecy
Upozornění: Tohle je skutečný tok mých myšlenek, jen jsem je zapisovala. A ani to po sobě nečtu. Je to "sonda" do mýho aktuálního rozpoložení. (Později si to klidně vytisknu a vložím do deníčku.) Snad aspoň trochu) pochopíte co tím chci říct. A snad se vám bude tenhle nový způsob psaní líbit. Je to skvěle osvobozující, všechno prostě napsat a pak vypustit :)


Lež s nádechem pravdy

Iluze. Jak krásná věc. O krásných věcích je ale známo že jsou dost netrvanlivé a o iluzích to platí mnohonásobně. Občas si člověk iluzi vytváří zcela vědomě, záměrně a schválně. Chce žít v té iluzi. Možná "už mu nic jiného nezbývá", možná se spíš nudí a jeho imaginární svět je světem o mnoho zábavnějším.

Vysněný svět

Představ si svůj vysněný svět. Můj osobní svět je ten nejlepší jaký vůbec může být. Pro tento okamžik. Protože on se každou chvíli mění. V jednu chvíli je pro mě ideálem mít vlastní byt, být majitelkou čajovny, nebo vlastnit rockový klub, moct řídit auto, a dokonce si i vymýšlím svatbu. Ale za chvíli je můjj vysněný život jedna nekonečná pařba.

Všeho s Mírou. Jenže kde ho vzít

Měla bych si najít nějakou střední cestu, ale pak se tím řídit. Ano, chci žít naprosto svobodně, pořád bejt a fesťácích, v klubech, nebo tak. Ale jak říkají lidé kteří mě dost znají - jsem "pesimistický realista". Takže chápu že si musím vydělat nějaký prachy, i když je to hnusný. Hlavně kvůli svý povaze, protože ta je taková, že si zakládám na svý pohostinnosti a na tom že prostě nejsem svině. Většinou se mi to ale vymstí protože pomoc ve všech situacích pak očekávám i od ostatních. Ne kvůli tomu že "mi to dluží", ale prostě proto že jsou to kámoši.

Loajalita

Loajalita je jedno z těch hnusných slov, které přímo nesnáším ale možná mě trochu vystihují. Jo, když to řeknu jinak, loajalita (pro mě) znamená "nebejt svině". Za každejch okolností stát při lidech, kteří ti věří a kterým věříš ty. Mně tohle přijde naprosto automatický, a pak se divim, že tohle nepřjijde normální i jiným lidem. Některým. Na druhou stranu vlastně neni dobrý lidem věřit protože si nikdy ničím nemůže bejt člověj jistej. A když někomu věříš naprosto absolutně, a on tě pak podrazí, tak tě to kurva mrzí. Někdy i obyčejná lež může způsobit to, že ti ten člověk pak připadá jako svině.

A nakonec ta nejzatracovanější věc

A když se tyhle věci (ohledně věření si a lhaní, atd.) objevují u lidech, ke kterým cítíš "něco víc než kamarádství", je to ještě horší. I když, nevím proč se tohle klišé vůbec používá. Kámoši jsou víc než nějaký krátkodobý chození. Kámoši sou tu vždycky když je potřebuješ. Přátelství je víc než nějaká zamilovanost. A já pevně (naivně) věřím že se na těch pár svých mohu spolehnout a že jich ještě zaa život pár potkám.

P. S.: Bohužel, vždy když potkám nějakého kluka, který by mohl být mým kamarádem, začne se mi líbit, nebo se do něj rovnou zamiluju. Už TOLIKRÁT jsem si říkala "ne, nezamiluju se do něj, budeme jen kamarádi, to je lepší, když s ním budu chodit tak se rozejdeme a pak už nebudeme moct bejt ani ty kamarádi a mně na něm záleží", atd. Ale bylo to silnější než já. A nejhorší je když se do mně zamiluje i ten kluk. To je všechno v hajzlu hned.

P. P. S.: Ale udělat stejnou chybu (tuhle) podruhý u stejnýho člověka už je trochu trapný ne? Budu se snažit neudělat to. No, stejně jsem na to po prázdninách zvědavá...

Obrázky přidám později. Teď nemůžu. Jdu se zase ztratit do svého vymyšleného světa, kde mám právě ty přátele, kteří se chovají ke mně tak jako já k nim. Ideálně.
 


Komentáře

1 haf | Web | 19. července 2010 v 8:39 | Reagovat

Člověk by si svých přátel měl vážit. Protože třeba můžeš mít hodně přátel, ale žádný nemusí stát ani za starou bačkoru. Ale můžeš mít třeba jednoho jediného kamaráda, který by za tebe položil ruku do ohně. Já mám sice málo přátel (a kolikrát je to na nic, když zrovna žádný z nich nemá čas:-D), ale jsou to ti nejlepší lidé na světě. Dala bych za ně ruku do ohně a vím (nebo si to jen naivně myslím?), že oni za mně taky.

2 Katůšqá | E-mail | Web | 19. července 2010 v 17:19 | Reagovat

Ahoj máš moc hezu blogis! Mám prosbu, vlastne prosby.. ta prvni je ze sem se pred nedavnem vsadila s kamaratkou, ze budu mit vetsi navstevnost nez ona... a tak te prosím podívas se mi na blog?? Moc to potřebuju. A ta druhá je, že mám na blogu časopis a nikdo se mi v tom casopisu nechce přihlásit do soutěží! Tak jestli by se ti chtělo zapojit se tak bych byla vdecna!! Diky predem!!

3 Zeea | 21. července 2010 v 16:46 | Reagovat

Jej, mně o vysněném světě něco vyprávěj! Jo, je to krásná věc a taky jo, někdy nic jinýho nezbejvá. Jenže většinou ti říkaj "přece zbejvá, teď je to super, nemusíš si vysnít svůj svět" právě ti lidi, kteří snít nepotřebujou. Aspoň z mého pohledu. Moje snění není o nějakém velkém (nebo malém, to je na každym) bytu někde v New Yorku (nebo v Bohem zapomenutý pustině, to je jedno). Já si vysním to, co mají ostatní "automaticky". Věrný a suprový kamarády, naše dobrodružství a legrace, svýho vysněnýho kluka...Nemám úplně nereálný sny. Jenže pro mě možná nereálný jsou.
(Ne, nechci tu brečet, jen myslím, že je to k tématu.)

4 Babsi | Web | 23. července 2010 v 19:49 | Reagovat

[1]: Ani nevíš jak ti přátele závidím. Já bych tohle možná říct mohla, ale nejsem si tím úplně tak jistá.

[3]: Ano, je to k tématu. A chápu co tím chceš říct. Myslím žes to pochopila! Že by někdo kdo mně cháope? Zázrak? :D

5 Christina | Web | 26. července 2010 v 14:03 | Reagovat

miluju když se někdo takhle vyzpovídá,je to ale hnusný jako kdybych ti koukala přímo do hlavy, život je těžkej a člověk musí bejt v "kompromisu" svině jinak by se neuživil... sny jsou sny.... ale realita je tady a právě teď, není čas myslet na nemožné a konečně něco "udělat"....a teď se v myšlenkách zas unáším já :D

6 Christina | Web | 27. července 2010 v 20:34 | Reagovat

hele musím říct že máš zajímavej blog se zajímavejma názorama.. je super to číst, moc chválím, nechtěla bys někde třeba pokééécat... třeba přes ajsko?
jsem ráda že jsem na tenhle blog narazila.. jsi specifická a "jiná" líbí se mi tvoje "vyráběný modýlky" DIY :D jak sem si myslela že je to z punktury.. TÚÚDLE...:DD fakt mě to tu baví..

7 Babsi | E-mail | Web | 14. srpna 2010 v 16:00 | Reagovat

[6]: Moc děkuju :) Slibuju (ách, už zase) že po prázdninách hned začnu psát, jen teď nemůžu moc na internet :(
ICQ moc nepoužívám, spíš Skype, ale kldně se tam můžu zas někdy připojit.
Specifická a "jiná"? Beru to jako chválu, tak dík :)
Hele, fakt bych ti klidně něco vyrobila, to neni problém... Vlastně teď docela dost vyrábim, takže až budu mít možnost, můžete se těšit na novou dávku výtvorů :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.