Still shaking, nothing reconciled...

Vzpomínky spláchnuté do záchodu

28. února 2010 v 22:11 | Babbu |  Každodenní kecy
Tohle jsem opravdu nečekala. Blog mám teprve tři dny, a už jste vykonali slovy šedesát šest návštěv. To si zaslouží potlesk (tlesk, tlesk, tlesk). Teď čekám na tři šestky.

Je to krása. Moje matka by měla radost. Ona má ráda takovýty čísla jako 3 a 9, a tak. Ale o matce mi teď ani nemluvte. Ta averze vůči ní se stupňuje, sílí a zvětšuje. A to i kvůli takovejm kravinám, jako že mi vyprala šátek na krk.

Kravinám! Ona prostě nemůže pochopit, že ten šátek pro mě tolik znamená, a že jsem v něm měla ukrytých tolik vzpomínek! Připadám si, jako by mi opravdu vzala celý předchozí rok, nechala ho vyprat v pračce a ve vodě odtýct do kanalizace. Zní to směšně, já vím. Jenomže ono to pro mě opravdu hrozně moc znamenalo. Ten šátek jsem měla na sobě, když mě poprvý políbil nějaký kluk. Měla jsem ho sebou na svým prvním pořádným koncertu. Nosila jsem ho na školním výletu, na lyžáku, na rande, prostě všude. Vím, že si říkáte, že mám být ráda, že mi ho nevyhodila. Že ho musela vyprat, protože byl špinavý.

Jenže já si připadám jako dítě, kterýmu vyperou jeho nejoblíbenější hračku, která už po tom není co bejvala. Ale ty děti na hračky zapomínaj. Já tohle matce nezapomenu.

No dobře. Život jde dál. Třeba to byl impuls k tomu, abych se konečně oprostila od minulosti a přestala bejt sentimentální. Jděte do prdele, já musim myslet na minulost, když mě v budoucnosti nejspíš s mym přístupem nic hezkýho nečeká!

Sbohem. Ne, nejdu spáchat sebevraždu. Jdu jen do koupelny. A budu se snažit nebrečet, když uvidim... tu věc se zářivými barvami na prádelní šňůře.
 


Komentáře

1 ZERO | 28. února 2010 v 22:35 | Reagovat

no...ušpinit si ho můžeš znova :)))
ale takhle by to se všim nešlo, kdybych si nepral každou věc na kterou mám něákou vzpomínku tak my všechno pěkně smrdí :D:D:D

2 Babbu | Web | 1. března 2010 v 10:49 | Reagovat

Tys to vůbec nepochopil.

3 Anča | 1. března 2010 v 19:09 | Reagovat

tak tohle naprosto chápu... ale... přijdou vzpomínky nové, lepší :) dobrá šance pro nový začátek, ne ;) ?

4 haf | Web | 18. dubna 2010 v 14:06 | Reagovat

No, já jsem včera v šuplíku vyhrabala pásek z loňského Masters of Rock. Loni jsem ho tam schovala s tím, že je škoda ho nosit na ruce, protože by se ušpinil a pak bych ho musela prát a on by vybledl. Včera mě napadlo, že na něj budu používat Pervol Color Magic, aby mi nevybledl:-D Jó, na tenhle pásek se taky vážou vzpomínky. A ještě mám takový batůžek, který se mnou zažil všechny věci ohledně kluků. První pusa, rande...a od té doby se mnou zažívá všechny tyto věci:-D Pak mám ještě deník. Včera jsem zjistila, že už mi zbývají jen dvě stránky. Je mi hrozně líto, že už s ním musím končit. Hele...asi to napíšu na blog:-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.